Založení neziskové organizace PERLE předcházela řada inspirativních setkání, cestovních zážitků, zahraničních studijních pobytů a zajímavých projektů. Již jako středoškolačka jsem se vydala studovat na čas do Vídně, kde jsem se poprvé seznámila s mezinárodním prostředím a organizovaným dobrovolnictvím. Pomáhala jsem pod záštitou organizace "pro-mente Wien" lidem s psychickými problémy odpočinout si během jejich letních dovolených. Již tehdy se mi podařilo spojit příjemné s užitečným, protože dovolené probíhaly vždy v krásném prostředí Rakouska či Maďarska.

Později mi tato zkušenost otevřela dveře do Německa, kde jsem jeden rok strávila na univerzitě v Tübingenu, malebném studentském městečku. Nabyla jsem spoustu znalostí, mimo jiné z oblasti mé oblíbené interkulturní komunikace, které jsem využila při práci v Evropském Parlamentu, kde jsem v pozici praktikantky působila jako asistentka europoslankyně Zuzany Roithové. Prostředí, ve kterém se rozhodovalo o dění v celé Evropě, mě velice přitahovalo. Během několika týdnů jsem dokázala poodhrnout závěsy vysoké evropské politiky a podívat se do míst, kde se ovlivňuje budoucnost každého z nás. Zároveň jsem ale cítila určitou bezmocnost něco sama změnit a zdlouhavost procesů uvnitř evropských institucí mě utvrdila v tom, že tady svoji budoucnost nevidím. Potřebuji se aktivně podílet na utváření prospěšných projektů, které mají moc změnit naše okolí k lepšímu, a průběžně se radovat z výsledků své práce.

Po návratu z Bruselu jsem se více zaměřila na realizaci drobných i větších projektů, které dokázaly uspokojit mou touhu seberealizace, zároveň však obohatily mé okolí. Společně se svými přáteli jsem založila brněnskou pobočku překladatelské společnosti Eurologos a přeložila jsem z němčiny do češtiny knihu Unter Deutschen, Tschechen und Juden in Mähren (Mezi Němci, Čechy a Židy na Moravě). A právě tato kniha, která je obrovským přínosem nejen pro pochopení historie města, ve kterém žiji, ale i povzbuzením pro každého, kdo má pocit, že mu život příliš nepřeje, stála na počátku mých snah o vytvoření týmu studentů, kteří by pomohli s jejím vydáním a propagací. 

Kromě touhy vydat zmiňovanou knihu jsem však v sobě měla stále ještě touhy studovat, cestovat a poznat svět a své místo v něm. Stále jsem netušila, čím přesně se chci v budoucnu zabývat, a tak jsem se v roce 2011 rozhodla přihlásit se o Paul Robitschekovo stipendium umožňující prožít jeden rok na univerzitě v Lincolnu v Nebrasce. Měla jsem obrovskou radost, když jsem se po postupu do užšího kola a pohovoru s děkanem americké univerzity Alanem Cervenym dozvěděla, že jsem byla vybrána společně s dalšími pěti českými studenty. Ještě šťastnější jsem ale byla, když jsem se již běhěm prvního měsíce v Americe stala součástí PRSSA (Public Relations Student Society of America) a již v říjnu 2011 se díky této skupině dostala na konferenci na Floridu, která mě velice oslovila. Právě na této konferenci jsem si uvědomila, že se v budoucnu chci věnovat PR a Event Planningu a že pro to mám i všechny předpoklady.

Plná dojmů ze setkání se špičkami v oblasti PR jsem celý zbytek studijního pobytu promýšlela, jak spojit všechny své vášně, znalosti, schopnosti a dovednosti a vytvořit organizaci, která by odrážela skoro vše, v co věřím a co je pro mě důležité. A tak se postupně zrodila nezisková organizace PERLE. Měla jsem velké štěstí, že jsem v tu dobu měla profesionální mentorku z oblasti PR, Viann Schroeder, se kterou jsem mohla veškeré své nápady diskutovat a hodnotit. Díky ní jsem se setkala s mnoha dalšímy profesionály z oblasti PR a Event Planningu, díky nimž jsem získala cenné zkušenosti, rady i feedback pro svůj projekt.